|
|
Možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období
Vacková, Jana
Cílem práce je vyhodnotit možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období. Z tohoto důvodu byly na výzkumné ploše provedeny dvě výsadby, zimní (7. až 8. února 2018) a jarní (11. až 12. dubna 2018). Při obou výsadbách byl použit stejný výsadbový materiál. Vysazeny byly dva druhy dřevin a to smrk ztepilý a buk lesní, každý ve variantě prostokořenné a krytokořenné. V roce po výsadbě byla realizována dvě měření. Kontrolní v červnu a finální na konci vegetace. Při finálním měření bylo změřeno 100 jedinců od každé varianty. U každého jedince byly měřeny následující parametry a znaky: výška nadzemní části v době výsadby a v době měření, průměr kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu, zbarvení asimilačního aparátu, druh poškození, tvar kmene a ztráty. Výsledky ukázaly, že u prostokořenného smrku je podstatně lepší realizovat výsadbu na jaře než v zimě. U prostokořenného buku je tomu naopak. Zimní výsadba prostokořenného buku vykazuje lepší výsledky. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že krytokořenný sadební materiál dosáhl mnohem lepších výsledků při zimní výsadbě.
|
|
|
Využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách
Mergl, Václav
Cílem této práce je vyhodnotit využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách. Pro tento účel byly zvoleny 4 výzkumné plochy na různých stanovištích a v různých klimatických oblastech. Dále byly vybrány pro výzkum 3 dřeviny, konkrétně buk lesní (Fagus sylvatica L.), smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). Na každé ploše bylo vysazeno 300 dormantních jedinců krytokořenné a prostokořenné varianty těchto vybraných dřevin. Po ukončení vegetační doby bylo změřeno 100 jedinců z každé varianty u všech dřevin. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, výška nadzemní části v době výsadby, poslední přírůst, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, odklon osy kmínku od svislé osy. Jestliže se vyskytovala vícečetnost kmínku, byla měřena výška nasazení tohoto kmínku. Také byly pozorovány znaky, jako je zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, ztráty a typ poškození nebo vícečetnost vrcholu. Ve výsledku bylo zjištěno, že je třeba dodržovat přirozenou dřevinnou skladbu. Dále též vyšlo, že prostokořenné varianty mají lepší ujímavost na sušších stanovištích přesněji na SLT 2S. V SLT 6S, 6K a 7K byla zjištěna lepší ujímavost krytokořenné varianty. Ovšem toto neplatilo u buku na SLT 6S a 7K, kde byly obě varianty vyhodnoceny stejně.
|
|
|
Růst a vitalita prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu při obnově stanovišť středních a vyšších poloh
Mácha, Michal
Cílem práce bylo porovnání růstu krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu. Pro tento účel byly vybrány vhodné lokality na SLT 5K, 5S, 6K, 6S, 7K a 7S, kde byly založeny zkusné plochy. Na každé z těchto ploch bylo vysazenou 200 kusů krytokořenných a 200 kusů prostokořenných sazenic buku lesního, douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Na konci vegetačního období byla u 100 sazenic z každé varianty změřena výška a tloušťka kořenového krčku, dále byla zjišťována vitalita a mortalita. Současně byly zjišťovány další parametry vedoucí k upřesnění výsledků. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť a variant. Z předběžných výsledků je patrné, že nejvyšší mortalita byla na plochách nacházejících se na SLT 5K a 5S. Dále bylo zjištěno, že malá výška nadzemní části u krytokořenného sadebního materiálu douglasky tisolisté negativně ovlivňuje odrůstání těsně po výsadbě. U buku lesního a smrku ztepilého nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi krytokořenným a prostokořenným sadebním materiálem.
|
host ::
RSS.